kdykoli jsem jako dítě řekl něco zlobivého, moje matka mi vypláchla ústa mýdlem. Ale nebyla to moje ústa, která potřebovala očištění, bylo to moje srdce! Vidíte, váš jazyk mluví jen to, co je ve vašem srdci. To jsou samotná slova našeho Pána Ježíše Krista a on říká, že volná, neopatrná, zlá řeč může pocházet pouze z nečistého srdce.
jako věřící jsme nebrali vážně to, co náš Pán řekl o zkrocení našich jazyků. Udělal z něj srdeční záležitost!, Nejen, že můj neopatrný jazyk slevu na všechny moje spiritualita, také mě nutí čelit skutečnosti, že mé srdce je nečisté.
Pokud jsem drby, vyprávět špinavé vtipy, spusťte dolů další lidi, zvyšovat hlas a křičet na mé rodině, musím se zeptat sám sebe: „Co nečisté, špinavé věci jsou stále uloženy na mě, že jsem mohl mluvit tímto způsobem?“
musím prozkoumat své srdce a zeptat se: „odkud to pochází? Musí existovat něco, co jsem neřešil, nebo bych takové věci neříkal. Proč chodím na klábosení? Proč vyslovuji tak zlá, neopatrná slova? Jaké neschválené pevnosti stále drží mé srdce?,“
Ježíš dává této záležitosti vážnou váhu: „jak můžete, když jste zlí, mluvit o dobrých věcech? Neboť z hojnosti srdce mluví ústa. Dobrý člověk z dobrého pokladu svého srdce přináší dobré věci a zlý muž ze zlého pokladu přináší zlé věci“ (Matouš 12: 34-35). Ježíš říká, „Pokud jste neopatrní s jazykem—se hádat, stěžovat si, reptání, žalování—máte závažné problémy se srdcem! Vaše srdce není v pořádku s Bohem, a to jde velmi hluboko., Tam je zlý poklad uložený ve vás, stejně jako had má pytle jedu uložené za čelistí. Pokud z vás vychází smrtící jed, je to proto, že taška nebyla vypuštěna!“
kdykoli dovolím, aby z mých rtů vyšlo něco nečistého, musím se zastavit a říci Pánu: „Mistře, v mém srdci musí být stále kořen žárlivosti, závisti nebo chtíče. Kopat hluboko do mého srdce a vytrhnout kořeny hořkosti, hrdosti nebo co to je!“Bůh se chce dostat k tomu zlu ve vašem srdci, ten pytel jedu skrytý uvnitř vás! Chce to vykořenit a uzdravit tě úplně.